Nealkoholická vína jsou výzvou i příležitostí

25. listopadu 2024

Rostoucí zájem o zdravý životní styl a pokles spotřeby alkoholu mění trh s nápoji. S Martinem Chladem, prezidentem Svazu vinařů České republiky, jsme hovořili o tom, jaké výzvy i příležitosti tento trend přináší vinařům. Ti musí reagovat na poptávku po inovativních produktech, jako jsou nealkoholická a nízkoalkoholická vína, a zároveň se vyrovnávat s riziky spojenými nejen s měnícími se preferencemi spotřebitelů, ale také klimatickými vlivy či legislativními překážkami.

Jak se u nás vyvíjí spotřeba vína? Mění se trendy nebo spotřebitelské chování?
Spotřeba vína v České republice má klesající tendenci a je ovlivňována řadou faktorů od počasí až po změny ve spotřebitelském chování. Češi doposud preferovali vína s vyšším obsahem zbytkového cukru, ale v posledních letech roste zájem o vína suchá, biovína, vína s minimální mírou zásahů a také vína od menších lokálních vinařů. Objevuje se také silná poptávka po alternativách s nízkým nebo nulovým obsahem alkoholu, což souvisí s celosvětovým trendem zdravého životního stylu. Vliv mají i mladší generace, které hodně kladou důraz na udržitelnost. Tento vývoj představuje pro vinaře výzvy, ale i nové příležitosti.

Jak Vy sám vnímáte rostoucí popularitu nealkoholických vín?
Vnímám ji jako odpověď na měnící se životní styl a preference spotřebitelů. Nealkoholická vína nabízejí možnost ochutnat „dojem“ vína, i když nechcete konzumovat alkohol. Zároveň v nelehké době dávají vinařům prostor k inovacím a experimentům, což může celý obor oživit. Jinak ale pro mě osobně je víno jen jedno. Byť v mnoha podobách a příbězích. Tradiční nápoj, jehož objevování a přiměřená, zodpovědná konzumace obohacuje naše životy. Společensky, kulturně a když pominu ekonomicky, tak i zdravotně.

Jsou čeští vinaři připraveni nastoupit na tento trend?
Mentálně ano, jistě si mnoho z nich uvědomuje, že je to možnost. Otázka, zda chtějí či mohou. Například v Německu je tento trend mimořádný, ale vinaři z toho nejsou šťastní. Trh prostě padá, a tak musí reagovat. Druhá věc je, že je to investičně velmi nákladná záležitost, která vyžaduje specifické technologie. To si mnoho vinařů v této době politické a ekonomické nepředvídatelnosti nemůže dovolit. Řada z nich proto zatím volí třeba investice do zážitků spojených s vínem, jako jsou kromě degustací třeba vinné wellness pobyty či zážitkové akce na vinicích, které jim umožňují přilákat zákazníky autentickým způsobem. Naším směrem je podpora udržitelnosti a šetrné péče o vinice, která rezonuje s rostoucím zájmem spotřebitelů o životní prostředí. Vinaři tak hledají způsoby, jak zůstat konkurenceschopní, aniž by museli radikálně měnit svou tradiční výrobu.

Jak vůbec vidíte budoucnost českého vinařství?
To je poměrně těžké předpovědět. Samo o sobě a zásadně se mění spotřebitelské chování. To ještě více roztáhne nůžky mezi výnosovou, nízkonákladovou produkcí ve velkých objemech odkudkoliv ze světa a mezi produkcí orientovanou na kvalitu, šetrnost, udržitelnost a místo původu. A také mezi alternativami. Klíčová je však politicko-ekonomická stabilita, koncepce. Náš obor je logicky do velké míry konzervativní, pěstitelské i výrobní úkony mají delší doběh. A pokud tady bude pokračovat polarizace s průvodními efekty, které zažíváme, nepředloženost a vleklost v rozhodnutích, šílená byrokracie a přehlížení domácího průmyslu a zemědělství, tak to nepřinese našemu, ale i jiným průmyslovým oborům nic dobrého.

Je situace jinde v Evropě obdobná?
S výkyvy počasí i změnami spotřebitelského chování se potýkají země napříč celým světem. Co se týče legislativního prostředí, je u nás situace naprosto odlišná. Žádná vinařská země v EU v současnosti nezvažuje zavedení spotřební daně na tichá vína a většina obyvatel EU ji ani neplatí. Vinaři v těchto zemích navíc nemusejí čelit neustálému tlaku a obhajovat se před vlastními politiky a pseudoodborníky, kteří mnohdy záměrně „zatápí pod kotlem“, aby odvrátili pozornost od zásadnějších problémů naší ekonomiky. Nebo jen proto, aby měli mediální výtlak. Mě znepokojuje ta dynamika. Jsme tak přebyrokratizovaní a pomalí, že nás dotahují a předhání i „nevinařské“ země jako Polsko a Skandinávie.

Kdo je Martin Chlad?
Martin Chlad v roli prezidenta Svazu vinařů České republiky zastupuje zájmy českých a moravských vinařů. Pod jeho vedením Svaz vinařů usiluje o řešení klíčových otázek v oboru, jako je stabilizace podmínek pro vinaře, ochrana regionálních produktů, zlepšení marketingu tuzemských vín a aktuálně také obhajoba odvětví před zavedením spotřební daně na tichá vína, která by pro české vinaře znamenala ztrátu konkurenceschopnosti vůči zahraničním výrobcům na volném trhu.